Mgr. Namiko Sakamoto
(Pokračování) – Konkrétní příklad –
Sháněla jsem elektromobil na zkoušku. Zastavila jsem se náhodně v jedné prodejně známé, ale neluxusuní automobilové značky. Zrovna o tomto dealerovi jsem neslyšela dobré hodnocení, ale zkusmo.
Mgr. Namiko Sakamoto
Co si to dovoluji, že začínám s ošklivým názvem?
Na tento název jsem přišla zcela automaticky.
Češi, s nimiž jsem se nově seznámila, se mě skoro vždycky ptali…
Japonka?
Máte to tady těžký, že?
Češi jsou líní a neochotní…
It’s not difficult to tell something to someone to understand easily. Just make it in a different way than you knew or you liked! In my case? Just like this video!
情報をわかりやすく伝えることは大事ですね。
といいつ、あまり実践できていなかったのでチャレンジしました！
Mgr. Namiko Sakamoto
V Česku máte dost složitý systém školství. Složitý v tomto smyslu, že si často musíte něco vybrat.
Výběr ZŠ – V Japonsku funguje spádová oblast pevně, tj. podle bydliště dítě má přidělenou ZŠ.
Mgr. Namiko Sakamoto
Aneb co je přidanou hodnotou nabídky Mekáče v Japonsku?
Doposud jsem v Česku nejedla žádný burger od Mekáče. Všeobecně mleté maso moc nemusím a jako student jsem preferovala smažák v housce za 35 Kč od stánku.
Nemám proto žádnou zkušenost, co všechno se dá v Mekáči objednat. Jen jsem si vzpomněla, že se dá u McDelivery v Japonsku objednat i úsměv zdarma, tj. úsměv si můžete spolu s vybraným jídlem vložit do košíku.Statistické údaje, kolik lidí si skutečně objednalo úsměv, jsem nedohledala. Jen si dovedete představit, že v sektoru služeb v Japonsku, ani prodavači ani řidiči úsměv chybět nesmí. (Do společenského chování patří přiměřený úsměv : ))
Mgr. Namiko Sakamoto
Aneb je Japonka přizpůsobivá? 🧐 ⭐️ ⭐️ ⭐️
Fotka napoví všechno, vážně?
Mgr. Namiko Sakamoto
Často nemohu jednoduše najít některé statistiky v nějaké zemi. (Samozřejmě existují možnosti třeba se obrátit na odborníky či výzkumnou instituci.)
– Kolik lidí v jedné domácnosti trpí Alzheimerovou chorobou?
Kdo jsem?
Mgr. Namiko Sakamoto (japonsky 阪本 なみ子) – Cítím se dobře, když vidím své jméno v japonských znacích. Narozena 14. května 1983 v Ósace v Japonsku. Mám ráda Takoyaki – pečené klíčky s drobným kouskem chobotničky a trochou omáčky “Takoyaki (!)” a bez majonézy. Moc nejím, ale Takoyaki se prodávají na stánku a také jdou vyrábět doma. Všechno je spojené s mým dětstvím. Dalo se koupit 10 ks Takoyaki za 100 jenů (cca 20 Kč), v dnešní době to není možné. Ještě si pamatuji, že majitel stánku mého nejoblíběnějšího Takoyaki si z výdělku postavil dům.
