Kvalita a CPI (Cost Performance Index)
Contents
Když dostanu zaplaceno, napíšu recenzi “super! úžasný!” …?
Ne ne. I kdybych dostala zaplaceno, píšu stejným způsobem… a když nedostanu zaplaceno, píšu opatrným způsobem.
Je dobré kdykoliv a cokoliv něco dělat “s rozumem”.
Jak moc Vás cizí recenze ovlivňují?
Na internetu, především na sociálních sítích najdeme v dnešní době mnoho recenzí a hodnocení restaurací.
Mne tolik ne. Názory kamarádů trochu a názory influencerů nebo známých osob mi neříká vůbec nic.
Názory kamarádů si ráda poslechnu, ale beru je jako informace. Pořád se mi vyplatí “vyzkoušet na vlastní kůži” v tomto smyslu, že baví mě něco nového poznávat a také porovnat a vyměňovat názory navzájem.
Znám v centru Prahy skoro všechny kavárny. Za studentský život jsem znala, opět v centru Prahy, všechny hospody.
Pivo bylo levné a jídlo také, proto jsme jako chudí studenti dokázali svou poznávací exkurzi financovat. Kamarád byl pyšný, že si našel hospodu (spíš pajzl), kde velké pivo stálo 16 Kč.
No…
I tehdy byla pro mě rozhodujícím faktorem obsluha. Když jsou lidé příjemné, všechno ostatní … tak nějak překousnu.
Navštívila jsem, hrubým odhadem, 4/5 pražských prestižních restaurací, vč. restaurací s Michelinskou hvězdou.
Prostor, atmosféra, jídlo samotné, kulinářské umění, personál… občas se mi zdálo, že kvalita služeb neodpovídá ceně.
Moje oblíbená kavárna, kterou znám… ještě z gymplu!
Jméno a místo nemohu prozradit.
Šéfovi této kavárny nejde tolik o komerci, i když podniká v centru Prahy.
Stálá klientela je zajištěná a nepotřebuje, aby fuuurt zvonil telefon nebo stála před kavárnou fronta.
Mám ještě jednu oblíbenou kavárnu, která funguje na stejném principu.
Tyto dvě kavárny proto nikdy nedám do sociálních sítí. Pro mě jsou oáza a nechci o ni přijít.
Nakládaný hermoš je také dobrým cenovým indexem…
CPI?
Já vlastně nevyhledávám dobré jídlo, a to z různých důvodů.
Vařím dobře, tedy když chci jíst něco dobrého, šup do kuchyně a mám to.
Chodím do restaurací proto, abych si užívala atmosféru a celkově ten čas a prostor společně s někým.
V restauraci (v podniku vůbec) měřím jaksi CPI (Index výkonu podle nákladů). Je to můj koníček…
- Jak vypadá prostor? Pandemie mi pomohla s jedou věcí. Už není v podniku tolik nacpaných stolů a židlí. Před pandemií byla situace hrozná. Pocit “v králíkárně” už zmizel. Často přibyly úložné prostory nebo pomocné židle pro odložení věcí (tašek). Jak vypadá interiér a také nádobí? Když v luxusní restauraci dostanu vodu do skleničky Ikei, docela jsem překvapená, i když proto Ikei nic nemám…
- Vaření mě baví, tedy automaticky mám hrubý odhad, co kolik stojí, kolik času to zabere, jaký je standardní způsob úpravy / zpracování atd. Otázka zní, odpovídá to ceně? Jo, nesmíme zapomenout zahrnout do nákladů pronájem. V centru Prahy proto vyjde obyčejný kousek bábovky zhruba na 100 Kč.
- Jak funguje personál? Číšníci sledují zákazníky, ale zároveň je neustále neotravují dotazováním? “Nechybí Vám něco”? Ještě v horším případě čučí na mobil nebo si s někým povídají. Položí talíř na stůl opatrně a decentně? Nespěchá a neudělá takový rámus, že by se miminko v kočárku, třeba, nechtěně probudilo? Umí nalévat víno? Šumivé víno nepřinese ve skleničce na bílé víno? S Caffé latte se občas stane, že mléko není dostatečně zahřáté, tedy uprostřed zimy dostanu vlažné mléko. V tom oceňuji Starbucks, že teplotu všech složek si dobře hlídá.
Právě vysoké ceny není zárukou kvality. Náklady jsou takové, proto ceny nastaveny tak, aby podnik byl ziskový.
Suroviny stojí, lidská síla stojí, prostor stojí, energie stojí atd.
Češi neumí ocenit kvalitu?
Je často slyšet tuto kritiku “Češi neumí ocenit kvalitní věci.”. Všeobecně mám stejný dojem, ale NE zrovna u jídla.
Češi rádi utrácejí za jídlo, hooooodně!
Proč jsou zde suroviny japonské kuchyně nebo vůbec japonské jídlo v restauracích je šíleně drahé, i ve srovnání s Německem?
Češi si myslí, že japonské jídlo je dobré, kvalitní a zdravé.
Jen pozor, jak které. Sushi není zdravé, když jíte hodně červeného masa (tuňáka nebo lososa) a dále samou rýži s majonézou. Rádi chodíte na ramen? Vývar tučný a hustý a samá sůl (sojovka / miso). Kdo rád jí čistě salát s tofu a mořskou řasou? → Málokdo.
Café Sofa
Od kamarádky jsem slyšela o nové kavárně Café Sofa v Dejvicích. Velice oblíbená kavárna mezi milovníky japonských a asijských kuchyní.
Je velkou náhodou, že prostor vlastní skupina PPF, moje oblíbená finanční skupina!
Prostor pěkný, cena je klasická pražská, ještě něco?
Ahaaaaa, jako by nástupce Momoichi! “Momoichi” byl úspěšný podnik – kavárna a bistro – jen mě do Momoichi nikdy nějak nelákalo. Všichni kamarádi navštěvovali Momoichi pravidelně a lákali mě. Říkala jsem jim nějak…
“Já sladké japonské dezerty nemusím Japonské jídlo si uvařím sama. Ten prostor na fotkách mě nějak moc neláká… “
Právě jsem slyšela o vzniku Café sofa a zároveň o zrodu tohoto podniku a zániku Momoichi. Podrobnější infrormaci naleznete zde. Hezké čtení, doporučuji.
Tentokrát jsem neodmítla pozvánku. Prostor vypadal nádherně! Jídlo…? Moc mě to nelákalo, ale nevadí. Právě do kavárny chodím kvůli prostoru a dobrému pití, nikoliv na jídlo!
Mně se kavárna moc líbila. Klidná atmosféra byla zajištěná i díky přemístění do zadního kouta. Mně se líbí sezení na židli, když pracuji a jsem na jednání, ale v volném čase preferuji pohovku.
K jídlo bych neokomentovala….
Ne, že mi to nechutnalo, právě zde hraje roli CPI. Když někdo neumí vařit nebo nebyl v Japonsku, určitě to jidlo ocení a je náramně spokojený. Jenže já znám, kde sehnat dobrého čerstvého tuňáka (za hodně) a také jak zpracovat, umím péct i Okonomiyaki. Okonomiyaki – pečená placka mi byla chuťově docela cizí…
Všichni klienti vypadali spokojeně. (Stačí sledovat pohyb svalů na obličeji : )
Zde ještě subjektivní poznámka. Mohou obě jídla vypadat o něco lépe. Kostky tuňáka a kostky zeleniny mohou být krájené (třeba jen některé) v jiných tvarech. Přijde mi avocado v níže uvedené fotce z jiného podniku estetičtější.
Okonomiyaki – pečená placka se v Japonsku peče přímo před zákazníkem na Teppan (na horké ploše), o to jídlo víc chutná. Chápu, v kavárně to nejde.
Jinak pití mi chutnalo. Objednala jsem si Caffé latte se šlehačkou a Matcha práškem. Nenajdete to pití v menu!!!
Původní menu je “Horká čokoláda se …. “. Já nepiji sladké, proto místo horké čokolády jsem poprosila o Latte.
Žádost vyhověna!
Ochota personálu je právě pro mě nejcennější…💓
Jsem milovníkem kaváren – kavárenského života!
Začala jsem chodit (jezdit) do kavárny … z Ósaky do Kjóta, když jsem ještě chodila do střední školy. V Kjótě právě doposud znám víc kaváren než….chrámů. Vidíte, každy má jiné zaměření.
A kde se nachází Vaše oblíbená kavárna? Napište!
WebWavelife with Namiko Sakamoto
Život na webu s vlnkou Namiko Sakamoto