Neochota Čechů (2/2)
Mgr. Namiko Sakamoto
(Pokračování) – Konkrétní příklad –
Sháněla jsem elektromobil na zkoušku. Zastavila jsem se náhodně v jedné prodejně známé, ale neluxusuní automobilové značky. Zrovna o tomto dealerovi jsem neslyšela dobré hodnocení, ale zkusmo.
Moje požadavky:
1 Pronájem elektromobilu do zahraničí
2 Testovací jízda (zpravidla bývá půlhodiny – hodina)
Mám dlouholeté zkušenosti v automobilovém průmyslu, a i díky osobní zálibě znám dostatky i nedostatky elektromobilu. (Značku Tesla necháme stranou.)
Požadavek č. 1 je náročnější, ale dá se to. Řidič musí přesně plánovat, kde a kdy průběžně zastaví a nabije baterie. Nicméně jsem od začátku předpokládala, že to nepůjde.
Požadavek č. 2 je běžná záležitost. Jen jsem si nehrála na chytrou a vysvětlila jsem jako níže.
– Neplánuji nákup elektromobilu.
– Tradičně kupuji (i kupovali jsme ve firmě) značku Toyota
– Chci testovací jízdu pro svůj marketingový účel a představím video Japoncům žijícím v Japonsku. (Jen jak je známo, nemohu nijak omezit cílovou skupinu, když zveřejním přes YouTube, Instagram apod., proto v podstatě bude ukázka všem.)
Odvětili obchodní zástupce i zástupkyně, marketingová manažerka (na místě / emailem) takto.
– Pro nás to není vůbec zajímavé.
– Co z toho my budete mít? Nic.
Můj jednoduchý výzkum dopadl dle mého očekávání.
„Ty u nás nebudeš kupovat auto? Tak nás to nezajímá.“
Mimochodem mám již zamluvenou testovací jízdu modelu Tesla 3 a dále budu mít Jaguár E-PACE (Plug-in Hybrid). Dá se z toho vyvodit, že luxusní značky sázejí na „give“, a nemusejí vyšetřit, zda skutečně mám zájem o nákup nového vozu či nikoliv a jsem dostatečně kvalifikovaná na testovací jízdu?
Dotyčným zástupcům jsem v emailu psala, že i zároveň zkoumám neochotu Čechů.
Předpokládám, že z tohoto důvodu mi aspoň nějak odepsali a úplně mě neignorovali…
Mým cílem není pomlouvat někoho za zády (umím to říct přímo…).
Ani tuto situaci osobně neprožívám, jen ráda vše dokumentuji a jdu dál.
Pravděpodobně podobné zkušenosti máte i Vy?