Stereotyp a pravda něco mezi
◆Češi jsou pracovití.
◆ V Japonsku se nově poprvé omezuje přesčas?
Mgr. Namiko Sakamoto
Japonští vyslaní pracovníci většinou praví o Češích, že jsou pracovití. Možná Vás to překvapuje? Mám za to, že Češi všeobecně o sobě často mluví jako o líných.
Běžně hovoříme tímto způsobem, ze svých nebo z cizích zkušeností zobecňujeme fakta a dojmy, a následně vyvodíme nějaký výsledek – stereotyp.
Je celkem známo, že jsou Japonci pracovití. Z čeho usuzujeme?
Domnívám se, že kritéria jsou jen dvě, pracovní doba a postoj k práci.
1 Pracovitý člověk (rád) tráví v práci dlouho.
a / nebo
2 Pracovitý člověk umí pracovat a odvést práci pečlivě.
Titul pracovitý národ náleží Japoncům. Není to tím, že tráví mnoho času v práci?
Ještě zní otázka, zda tráví v práci dobrovolně? Pokud ano, proč?
Časté odpovědi byly například tyto.
– Nadřízený nebo ředitel je ještě v práci. Nemohu odejít dřív než šéf.
– Práci mám donekonečna. Není otázka, zda chci pracovat víc nebo ne. Nemám na vybranou.
V dubnu 2019 v Japonsku vyšla novela zákona a díky tomu byl poprvé (v ZP) stanoven strop přesčasu. Pozn. Pro velké podniky ve výše uvedeném termínu a pro malé a střední až od dubna 2020.
(Zjednodušený výklad)
· Přesčas je povolen Max.45 hodin/měsíc a celkově 360 hodin/rok
· Podle zvláštního ustanovení lze prodloužit měsíční limit přesčasu do 100 hodin a uplatnit jej na 6 měsíců.
· Podle zvláštního ustanovení lze prodloužit roční limit do 720 hodin.
· I přesto, že se uplatňuje zvláštní ustanovení, platí měsíční limit v průměru 80 hodin za těchto měsíců (kdy dotyčný trávil přesčas.)
V minulosti, když shrnu podmínky a řeknu to lidově, „PŘESČAS DONEKONEČNA“ byl možný, ALE POUZE V 6 MĚSÍCŮ v kalendářním roce… （‼️）
Pro Čechy neznámá realita.
Pracovní styl a postoj Japonců i zákon se postupně mění. Možná časem Japonci přijdou o známý titul, ale fakticky o nic nepřijdou.
Změna k lepšímu.
WebWavelife with Namiko Sakamoto
Život na webu s vlnkou Namiko Sakamoto